Revelation of John 18

Pád Babylóna: Boží nepřátelé odsouzeni

1Potom jsem spatřil jiného anděla sestupovat s nebe. Byla mu dána velká moc a jeho sláva ozářila celou zemi. 2Zvolal silným hlasem:

„Padl, padl veliký Babylón
a jeho rozvaliny budou obydleny všelijakými démony a odpornými ptáky.
3Jeho nízké vášně posedly všechny národy a jejich vládce,
takže se nezastavili před ničím.
Obchodníci bohatli z jeho rozmařilého života.“
4Pak jsem slyšel z nebe jiný hlas:

„Utečte z toho města, moji věrní,
neúčastněte se jeho hříchů,
abyste s ním nepropadli trestu.
5Jeho hříchy se nakupily až k nebi
a Bůh se chystá soudit jeho zločiny.
6Odplaťte mu po zásluze za jeho ohavné činy!
Do číše, ve které míchal svoje ďábelské nápoje, mu nalejte dvakrát tolik.
7Slávu a hýření teď zaplatí trýzní a žalem.
Namlouval si: Mám královskou moc a houf nápadníků,
nikdy nebudu nosit smutek jako opuštěná vdova.
8Proto se teď na něj v jediném dni nahrne pohroma za pohromou, smrt, pláč, hlad a oheň.
Tak rozhodl mocný Pán Bůh.“
9Mocipáni, kteří s ním smilnili a hýřili, nad ním budou plakat a naříkat, až uvidí dým hořícího města. 10Plni hrůzy se mu neodváží jít na pomoc a budou jen z povzdálí skučet:

„Škoda, škoda tě,
veliký a mocný Babylóne!
Co se to s tebou najednou stalo?“
11– 12I bohatí obchodníci budou toho města velice želet, protože přijde nazmar jejich zboží, sklady zlata a stříbra, drahých kamenů a perel, nejjemnějšího plátna, purpuru, hedvábí a šarlatu, vonných dřev a uměleckých předmětů ze slonoviny, vzácných dřev, mědi, oceli a mramoru. 13Komu teď nabídnou skořici a jiná koření, voňavky, masti, kadidlo, víno a olej, mouku a obilí, dobytek a koně, vozy, ano i těla a duše lidí? 14Všechno bohatství, které to město tak dychtivě shromažďovalo, přišlo vniveč, po všem jeho lesku a nádheře není už památky. 15Ti, kteří s ním obchodovali a bohatli z něho, tu stojí opodál, děsí se té zkázy 16a bědují:

„Škoda tě, veliké město,
škoda tě milovníku jemných látek,
purpuru a šarlatu,
zlata, drahokamů a perel.
V jedné hodině vzalo za své takové bohatství!“
17Ani loďaři, kapitáni lodí, námořníci a kdokoliv se zabývá mořeplavbou se neodváží přispět tomu městu na pomoc. 18– 19Budou jen lamentovat a truchlit: „Tobě už se žádné město nikdy nevyrovná! Škoda tě, škoda, jak jen z tvého blahobytu těžila námořní doprava. A v jedné hodině je všechno v troskách!“

20Avšak raduj se, nebe, i ty, věrná církvi, protože se vás Bůh zastal. Dal tomu městu zakusit tvrdost soudů, které ono vynášelo nad vámi.

21Jeden silný anděl pak zdvihl obrovský kámen a vhodil ho do moře se slovy:
„Veliké město Babylón zmizí navždy jako kámen v hlubinách.
22Nikdy už v něm nezazní hudba ani zpěv.
Nikdy se už v něm neusadí žádný řemeslník,
nikdy už v něm nezazní lomození strojů.
23Ztemní a žádné okno už se v něm nerozsvítí.
Nikdy se už v něm neozve svatební veselí.
Jeho obchodníci ovládali celý svět a jeho opojné nápoje mámily celé národy.
24Jeho ulice jsou skropeny krví proroků a mučedníků pro víru a všech ostatních obětí.“